Jak změřit zhodnocení vkladů, aneb čistá úroková sazba
Co je důležitější? Státní podpora, nebo poplatky?
Když se setká příznivce stavebního spoření s oponentem, velmi často se rozproudí nekončící debata. Příznivci argumentují úrokovými sazbami a státní podporou, naproti tomu odpůrci oponují poplatky za vedení účtu a poplatkem za uzavření smlouvy. Diskuse často nemá konec, není tak snadné říci, jestli je důležitější výše státní podpory, nebo výše poplatků, nebo něco jiného. Dialog obvykle začíná takto:
Takto to obvykle začíná, konec bývá v nedohlednu. Proč? Protože nelze jednoduše posoudit, jestli poplatek za uzavření smlouvy vyruší přínos, kterým je státní podpora, nehledě k tomu, že posouzení navíc komplikují poplatky za vedení účtu na straně jedné a úroky na straně druhé. O dani z úroků nemluvě.
Kolik si naspořím za šest let?
Samozřejmě se nabízí řešení: jednoduše spočítat, kolik si naspořím u stavební spořitelny za šest let (což je nejkratší doba Pokud chceme pouze spořit, musíme pro získání státní podpory spořit alespoň šest let. Kdybychom čerpali úvěr, není doba spoření důležitá. pro získání státní podpory).
Pomocí kalkulátoru stavebního spoření si můžeme spočítat, kolik si naspoříme na stavebním spoření při vlastním nastavení parametrů. Můžeme si zvolit nejen dobu spoření a cílovou částku, ale i úrokovou sazbu a výši poplatků.
Hodnota naspořené částky po šesti letech (nebo po delší době, pokud chceme spořit déle) je jednoznačná takže ji můžeme porovnat s jiným způsobem spoření a okamžitě vidíme, co je výhodnější.
Tento postup má určitou nevýhodu: musíme spočítat nejen to, kolik si naspoříme stavebním spořením, ale musíme spočítat také kolik si naspoříme u jiných, porovnávaných způsobů spoření. Nabízí se například srovnání se spořicím účtem. Tam známe úrokovou sazbu, poplatky bývají zpravidla nulové, takže není příliš složité spočítat, kolik si naspoříme za stejných podmínek na spořicím účtu. Ale nejde to udělat jednodušeji?
Čistá úroková sazba
Samozřejmě že to jde. Můžeme si představit, že máme ideální spořicí účet u kterého neplatíme žádné poplatky (což je běžné) ani daně ze získaných úroků (to už běžné není, ale zkusme si to představit). Aby byl výpočet jednoznačný, řekneme si, že úroky se na tomto ideálním spořicím úču připisují k jistině vždy na konci měsíce, což je u nás asi nejobvyklejší způsob úročení.Máme-li takovýto ideální spořicí účet, můžeme výpočtem najít takovou úrokovou sazbu, abychom při stejném způsobu spoření naspořili po šesti letech stejnou částku, jako na stavením spoření. Zjistíme tím, jaké čisté úrokové sazbě odpovídá spoření u stavební spořitelny. Jinými slovy: spočítáme čistou úrokovou sazbu tak, abychom na ideálním spořicí účtu naspořili po šesti letech stejný obnos jako stavebním spořením, pokud bude ideální spořicí účet úročen čistou úrokovou sazbou.
Tady je pro jistotu příklad, spočítaný na kalkulátoru stavebního spoření. Ukazuje, že když na účet stavebního spoření uložíme každý měsíc 1700 Kč, za šest let si naspoříme celkem 134 668 Kč. Kdybychom měli stejným způsobem spořit na ideálním spořicím účtu, pak abychom naspořili také 134 668 Kč, musel by být tento spořicí účet úročen sazbou 3,173 %.
| Stavební spoření | Ideální spořicí účet |
| Měsíční úložka: 1700 Kč | Měsíční úložka: 1700 Kč |
| Doba spoření: 6 let | Doba spoření: 6 let |
| Poplatky: 1 % z cílové částky na počátku (1400 Kč) a 25 Kč měsíčně | Poplatky: žádné |
| Státní podpora: podle zákona | Státní podpora: žádná |
| Daň z úroků: 15 % | Daň z úroků: 0 % |
| Úroková sazb: 1 % | Úroková sazba: 3,173 % |
| Naspořeno celkem: 134 668 Kč | Naspořeno celkem: 134 668 Kč |
Čistá úroková sazba je tedy v tomto případě 3,173 %. To je tedy zhodnocení čisté, po zdanění. Abychom stejného zhodnocení dosáhli reálným, nikoli idealizovaným spořicím účtem, musel by nám vydělat ještě o něco více, protože 15 % z úroků padne na daň z příjmů. Takže skutečný spořicí účet by musel být úročen sazbou 3,733 %, aby se vyrovnal stavebnímu spoření v uvedeném příkladu. I tuto hodnotu najdeme v kalkulátoru stavebního spoření i ve srovnávači stavebního spoření – ve srovnávači je ovšem potřeba podívat se na detail konkrétního tarifu a prohlédnout záložku Výpočet.
Čistá úroková sazba a IRR
Ti, kdo absolvovali nějaký základní kurs finanční matematiky zajisté vidí, že čistá úroková sazba je hodně podobná ukazateli IRR (Internal Rate of Return, vnitřní výnosové procento). Hlavní rozdíl spočívá v tom, že IRR obvykle předpokládá připisování úroků jednou ročně. Čistá úroková sazba naproti tomu vychází z měsíční kapitalizace úroků, která je u nás obvyklejší. Díky tomu je porovnání čisté úrokové sazby se spořicím účtem mnohem jednodušší – stačí ji navýšit o zdanění úroků, což v praxi znamená vydělit čistou úrokovou sazbu číslem 0,85.A co likvidita? A bezpečnost? A…
Čistá úroková sazba samozřejmě porovnává pouze výnosy. Existuje řada dalších kriterií, která je při výběru vhodného spořicího nástroje třeba zohlednit. Tato kritéria jsou však obtížně poměřitelná a často závisí na konkrétní situaci spořitele.Jedním z takových kriterií je likvidita – tedy možnost s penězi nakládat. Smlouvu o stavebním spoření je sice možno ukončit kdykoli, ale pokud tak učiníme před uplynutím zákonem stanovené šestileté lhůty, přijdeme o státní podporu a můžeme také zaplatit poplatek za předčasné ukončení smlouvy. Pro někoho je takové omezení zásadní, pro jiného nemá valný význam. A pro dalšího to může být naopak výhoda, protože ho to přinutí na peníze nesahat, dokud není spoření u konce.
Podobně je to s bezpečností. Vklady u stavební spořitelny jsou pojištěné do výše 100 000 EUR, stejně jako všechny vklady v bankách. Své peníze máme tedy v bezpečí. Pro někoho kdo rád riskuje však může být zajímavější investice do akcií nebo podílových fondů, protože tam může dosáhnout většího zhodnocení a s případnou ztrátou se dokáže vypořádat.
Jistě bychom našli mnoho dalších pohledů na výběr vhodného spořicího nástroje. Je dobré mít na paměti, že čistá úroková sazba měří jen jedno kritérium (byť veledůležité), a to je zhodnocení našich vkladů.
Autor: Petr Kielar
