Jaké poplatky zaplatíme za smlouvu o stavebním spoření?

Poplatky jsou častým předmětem diskuzí u všech finančních produktů a stavební spoření není výjimkou. Proto jsem připravil přehled poplatků se kterými se setká každý, kdo uzavře smlouvu o stavebním spoření. Tento přehled se týká klientů, kteří chtějí stavební spoření použít jako spořicí produkt pro zhodnocování vkladů. Při čerpání úvěru je situace jiná. Výše poplatků se také může lišit v závislosti na okamžiku uzavření smlouvy či v rámci různých marketingových akcí. V přehledu jsou uvedeny poplatky pro smlouvy fyzických osob uzavřené dnes.

Poplatek za uzavření smlouvy o stavebním spoření

Poplatek za vedení účtu je první, se kterým se při uzavření smlouvy o stavebním spoření setkáme. Jeho výše je u všech stavebních spořitelen stanovena na jedno procento z cílové částky. Jednotlivé stavební spořitelny se liší pouze jeho maximální výší, kterou poplatek nesmí přesáhnout.

Jedno procento z cílové částky je poměrně vysoká částka. Při cílové částce 200 tis. Kč je vstupní poplatek 2000 Kč, což přibližně odpovídá pravidelné úložce za jeden až dva měsíce. Nejnižší limit tohoto poplatku má Modrá pyramida, a to 10 000 Kč. Poplatek za cílovou částku vyšší než 1 mil. Kč tedy zůstává na hodnotě 10 000 Kč, dále již neroste. U ostatních stavebních spořitelen je tento strop vyšší, Buřinka dokonce žádné omezení poplatku nemá.

Přehled: poplatek za uzavření smlouvy o stavebním spoření

	Výše poplatku (procento z cílové částky)	Maximální poplatek
Liška (ČMSS)	1 %	15 000 Kč
Modrá pyramida	1 %	10 000 Kč
MONETA	1 %	30 000 Kč
Raiffeisen	1 %	15 000 Kč
Buřinka (SSČS)	1 %	bez omezení

Stavební spořitelny velmi často nabízejí různé slevy na poplatku za uzavření smlouvy, nejčastěji do výše 1500 až 2000 Kč. To znamená, že je možno uzavřít smlouvu s cílovou částkou 150 až 200 tis. Kč zdarma, bez vstupního poplatku. Vyplatí se tedy akční nabídky stavebních spořitelen sledovat a využívat je.

Poplatek za vedení účtu

Druhým důležitým poplatek je poplatek za vedení účtu. Jeho roční výše se pohybuje mezi 300 a 360 Kč za rok, přičemž další rozdíly jsou způsobeny odlišnými postupy jejich účtování. Nejpřívětivější účtování poplatků má Modrá pyramida, která účtuje poplatek pouze za ty měsíce, kdy účet stavebního spoření existoval od prvního do posledního dne v měsíci (měsíc, ve kterém je smlouva uzavřena, je tedy často zdarma). Naopak nejméně vstřícné jsou ke svým klientům Buřinka a Liška. Tyto dvě stavební spořitelny totiž účtují roční poplatek i za načatý rok.

Přehled: poplatek za vedení účtu a roční výpis

	Poplatek za vedení účtu	Přepočteno za rok	Roční výpis z účtu (poštou/elektronicky)
Liška (ČMSS)	360 Kč ročně	360 Kč	zdarma
Modrá pyramida	300 Kč ročně	300 Kč	25 Kč
MONETA	27 Kč měsíčně	324 Kč	30 Kč / zdarma
Raiffeisen	82 Kč čtvrtletně	328 Kč	21 Kč / zdarma
Buřinka (SSČS)	325 Kč ročně	325 Kč	zdarma

Modrá pyramida

Modrá pyramida má v sazebníku roční poplatek a účtuje jej v okamžiku uzavření smlouvy a pak vždy na začátku kalendářního roku. Ovšem první poplatek je přepočítán a účtován pouze za celé(!) měsíce zbývající do konce roku. Naopak při ukončení spoření je na účet vrácena poměrná část poplatku za zbývající měsíce do konce roku, kdy účet nebude existovat. Díky tomu je účtování poplatku MPSS velmi vstřícné ke klientům, protože platíme pouze za celé měsíce, kdy je účet využíván.

Raiffeisen stavební spořitelna

V sazebníku Raiffeisen stavební spořitelny je uveden poplatek za čtvrtletí, nicméně je účtován na den přesně. Poplatek je účtován na konci každého čtvrtletí a při ukončení smlouvy. V prvním období, tedy na konci čtvrtletí po uzavření smlouvy, je naúčtována poměrná část za dny od uzavření smlouvy do konce čtvrtletí. V poslední den platnosti smlouvy se účtuje poplatek za poslední čtvrtletí, přičemž tento poplatek je opět nižší, podle počtu dnů, po které byla smlouva v platnosti. Takový způsob účtování poplatků zajišťuje, že klienti RSTS platí poplatky za vedení účtu pouze za dobu, po kterou účet skutečně existoval, a to na den přesně.

MONETA stavební spořitelna

MONETA má účtování poplatků nejjednodušší – účtují se měsíčně a to bez ohledu na to, zda smlouva o stavebním spoření existovala v měsíci od začátku do konce, nebo jen po určitou část.

Buřinka – Stavební spořitelna České spořitelny

U Buřinky je poplatek za vedení účtu účtován poprvé v okamžiku uzavření smlouvy o stavebním spoření, a pak vždy po roce. Pokud je tedy smlouva uzavřena 29. října, je v tento den zaúčtován poplatek 325 Kč a další poplatek ve stejné výši se na účtu objeví zase až po roce, tedy opět 29. října. Tento způsob účtování znamená, že klient platí za každý, i načatý běžný rok celý roční poplatek. Nejhorší případ pro klienta tedy nastane, když smlouvu uzavře i ukončí ve stejný den. Pak je klientovi v poslední den platnosti smlouvy zaúčtován poplatek v plné roční výši, i když z tohoto roku byla smlouva v platnosti pouze jediný den.

Liška – Českomoravská stavební spořitelna

Liška účtuje poplatek v okamžiku uzavření smlouvy a pak vždy k 1. lednu. Pokud je smlouva o stavebním spoření uzavřena mezi 1. lednem a 30. červnem, je v okamžiku uzavření účtován první poplatek ve výši 360 Kč. Pokud je smlouva uzavřena v období od 1. července do 31. prosince, je za první rok účtován poplatek poloviční, tedy 180 Kč. Další poplatky jsou účtovány každoročně 1. ledna v plné výši 360 Kč. Klient tedy v prvním i v posledním roce spoření většinou zaplatí více, než odpovídá skutečné době spoření v daném roce.

Poplatek za roční výpis z účtu

Kromě poplatku za vedení účtu si některé stavební spořitelny účtují zvlášť poplatek za roční výpis z účtu. Liška a Buřinka mají výpis zdarma (náklady na výpis jsou zahrnuty do poplatku za vedení účtu). U MONETY a Raiffeisen stavební spořitelny si můžeme vybrat, zda nám bude výpis posílán zdarma elektronicky, nebo za úhradu poštou. MONETA má v sazebníku navíc poplatek 30 Kč za poslední výpis, zasílaný poštou po ukončení smlouvy. Jediná stavební spořitelna, u které je poplatek za roční výpis z účtu povinný, je Modrá pyramida.

Regulace poplatků zákonem

Jak pravidelný poplatek za vedení účtu, tak i poplatek za výpis z účtu může stavební spořitelna měnit, nikoli však libovolně. Podle zákona o stavebním spoření musí smlouva o stavebním spoření obsahovat ujednání, podle kterého se může poplatek během prvních šesti let spoření měnit. Toto ujednání musí být určité a nesmí záviset pouze na vůli stavební spořitelny (například je možno ujednat, že poplatek se bude zvyšovat nejvýše o inflaci a podobně). Toto omezení poplatků platí pouze po dobu prvních šesti let, po uplynutí této doby není stanovení poplatků zákonem upraveno.

Úroky, státní podpora, poplatky…

Při diskusi o výhodnosti stavebního spoření často vídáme, jak příznivci stavebního spoření vyzdvihují státní podporu, který významně zvyšuje zhodnocení vkladů, zatímco odpůrci poukazují na vysoké poplatky, které zhodnocení vkladů naopak snižují. Podobné diskuze obvykle nemají velký smysl. Nelze jednoduše říci, že stavební spoření je výhodné, protože má státní podporu, nebo naopak že je nevýhodné, protože platíme vysoké poplatky. Pro vyhodnocení, zda se nám stavební spoření vyplatí, je nezbytné spočítat celkový výnos, případně čistou úrokovou sazbu, při zohlednění jak státní podpory, tak i všech poplatků. Takový výpočet není jednoduchý, naštěstí jej nemusíte provádět sami. Ve srovnání stavebního spoření najdete přehled všech aktuálně nabízených tarifů stavebních spořitelen, včetně časově omezených akčních nabídek. Výpočet je proveden jednotnou metodikou a zohledňuje veškeré poplatky, včetně způsobu jejich účtování.

Autor: Petr Kielar