Co víme a nevíme o změně státní podpory

Diskuse o budoucnosti státní podpory stavebního spoření nabírá obrátky. Prozatím toho mnoho nevíme, ale na druhé straně by bylo strkáním hlavy do písku tvářit se, že se nic neděje. Takže se podívejme jaký je současný stav, jaké informace jsou dostupné a co si z nich můžeme odvodit.

Co vlastně víme?

Především nutno říci, že toho víme velmi málo. Výše státní podpory je zakotvena v zákoně o stavebním spoření, takže ke změně stání podpory je potřeba změnit zákon. Nejpravděpodobnější (prakticky jistý) postup je takový, že

1. Ministerstvo financí vytvoří návrh změny zákona,
2. tento návrh předloží vládě a vláda jej buď schválí (případně upraví) nebo zamítne, a
3. po schválení návrhu vládou bude následovat standardní legislativní proces, tj. projednání a případné pozměnění v Poslanecké sněmovně, projednání v Senátu a podpis prezidentem republiky.

Výše popsaný proces může mít ještě různé okliky (například když Senát odmítne návrh Poslanecké sněmovny), což jsou ale z dnešního pohledu detaily. Momentálně jsme totiž teprve někde mezi body 1 a 2. Ministerstvo nepochybně na návrhu pracuje, možná je i hotový. Ale prozatím nebyl oficiálně předložen vládě. Je tedy velmi předčasné spekulovat o výsledcích.

Snížení státní podpory na polovinu u stávajících smluv, zrušení pro nové smlouvy

I když oficiálně nebyl návrh změny zákona představen, nejpravděpodobnější verze o které se mluví nejvíce zní: u stávajících smluv bude státní podpora poloviční, pro nové smlouvy bude státní podpora zrušena úplně. Co to přesně znamená?

Účinnost od 1. ledna 2024

Především se podívejme, od kdy by nové podmínky mohly začít platit. Vzhledem k tomu jak je státní podpora konstruovaná je velmi pravděpodobné, že ke změně dojde na začátku kalendářního roku. Nejbližší možný termín je tedy 1. 1. 2024. To za předpokladu, že bude zákon do konce roku schválen a vyjde ve Sbírce zákonů (což se dá stihnout docela dobře).

Poloviční státní podpora pro stávající smlouvy

Dnešní výše státní podpory je 10 % z ročních vkladů, nejvýše však 2000 Kč ročně. I když jsou vyjádření politiků tradičně velmi vágní, je velmi pravděpodobné, že se počítá se snížením maximální státní podpory z 2000 Kč na 1000 Kč ročně při zachování 10% úměrnosti.

Co by to znamenalo pro stávající smlouvy (tedy pro smlouvy uzavřené nejpozději 31. 12. 2023)?

• Státní podpora Slozvy zákona jde o zálohy státní podpory. kterou budou obdrželi střadatelé v minulosti, případně ji obdrží do konce roku 2023 nebude nijak dotčena.
• V dubnu 2024 bude připsána státní podpora z vkladů v roce 2023 podle dnešních pravidel (tedy 10 % z vkladů, nejvýše 2000 Kč).
• Snížená státní podpora podle nových podmínek bude až z vkladů od 1. 1. 2024, která bude připsána v dubnu 2025.

Pro klienty kteří spoří 10 000 Kč ročně (nebo méně) by bylo zhodnocení vkladů stejné jako dnes. Ti, kdo spoří více, by proto pravděpodobně snížili své roční úložky tak, aby nepřekročili částku 10 000 Kč ročně.

Dnes je oblíbeným modelem spoření 20 000 Kč ročně, po snížení státní podpory by se zřejmě příliv úložek do stavebních spořitelen zpomalil.

Žádná státní podpora pro nové smlouvy

Pokud bude zrušena státní podpora pro nové smlouvy, znamenalo by to nulovou státní podporu pro smlouvy uzavřené od 1. 1. 2024. Je obtížné spekulovat o tom, jak na změnu budou reagovat stavební spořitelny (viz též dále). Pokud by nedošlo k zásadní změně tarifů stavebních spořitelen, znamenalo by to zhodnocování vkladů pouze úroky, tedy 3,0 % až 3,5 % před zdaněním. Výsledný výnos by byl navíc snížen o poplatky. Detaily si může každý spočítat na kalkulátoru stavebního spoření.

Je taková změna státní podpory právně správně?

Nebo jinými slovy: je možno takovou změnu napadnout jako neústavní? Podobnou otázku jsme řešili u poslední změny státní podpory. Novela 348/2010 Sb. totiž snižovala státní podporu u stávajících smluv a byla projednávána Ústavním soudem. Ten rozhodl, že při snížení státní podpory u stávajících smluv jde o retroaktivitu nepravou a přípustnou.

Ústavní soud tehdy vyjádřil názor, že (tehdejší) snížení státní podpory i pro stávající smlouvy je ústavně konformní a neporušuje ani práva vlastníků stavebních spořitelen na podnikání, protože změna státní podpory nemá rdousící účinky.

Zde nutno poznamenat, že zvažované zrušení státní podpory pro nové smlouvy nepochybně rdousící účinky má. Nicméně není příliš pravděpodobné, že by to mohlo být důvodem k odmítnutí diskutované novely zákona. Dovedeno do důsledků by to totiž znamenalo, že jednou nastavenou státní podporu není možno zrušit.

Bude možné smlouvu o stavebním spoření předčasně ukončit?

Stávající klienti budou nepochybně řešit otázku, zda se jim vyplatí pokračovat ve smlouvě o stavebním spoření i poté, co jim stát omezí státní podporu. To bude velmi citlivé zejména pro střadatele, kteří spoří 3 až 4 roky. Podle dnešního znění zákona totiž ukončení smlouvy dříve než po 6 letech spoření znamená ztrátu státní podpory. A to i té státní podpory, která je již připsána na účtu stavebního spoření. Nabízí se otázka, zda stát (který snížil státní podporu), umožní střadatelům předčasně ukončit smlouvu o stavebním spoření bez ztráty dosud připsané státní podpora?

Zde se můžeme opět podívat do minulosti. Již zmíněné snížení státní podpory účinné od 1. 1. 2011 rovněž omezilo výhodnost stavebního spoření, ale klienti neměli možnost smlouvu předčasně ukončit bez ztráty státní podpory. Je tedy pravděpodobné, že podobný postup bude zvolen i dnes.

Co udělají stavební spořitelny?

Velkou neznámou je, jak na změnu zareagují stavební spořitelny. Jeden z principů stavebního spoření spočívá v tom, že spořitelny úročí vklady nižšími sazbami, než jiné banky. Stavební spoření bez státní podpory proto není zajímavé pro spořící klienty. Těm se vyplatí spíše klasický spořicí účet nebo termínovaný vklad. Takto kdysi (v roce 1924) stavební spořitelny začínaly. Důsledky se ukázaly velmi brzy. Smlouvu o stavebním spoření si sjednávali pouze ti klienti, kteří chtěli levný úvěr. A když chtějí všichni klienti úvěr a nikdo nechce spořit, nemá stavební spořitelna z čeho poskytovat úvěry. Stavební spoření se tehdy dostalo do vážné krize, kterou stát (Německo) vyřešil zavedením dohledu nad stavebními spořitelnami a poskytováním státní podpory.

Když se podíváme do nedávné minulosti, máme zde příklad Slovenska. Tam byla od roku 2019 výrazně snížena (nikoli však zrušena) státní podpora. Ze tří stavebních spořitelen na Slovensku dnes zůstala jen jedna. Dvě stavební spořitelny sice nezanikly, ale omezily svou činnost. Především neuzavírají nové smlouvy o stavebním spoření, stávající smlouvy nechávají doběhnout.

Jak budou reagovat české stavební spořitelny, nevíme. Na rozdíl od Slovenska zde již nepůsobí zahraniční akcionáři, kteří mají se stavebním spořením zkušenosti. Úplné zrušení státní podpory pro nové smlouvy je navíc podstatně silnější impuls než pouhé snížení státní podpory, ke kterému došlo u našich východních sousedů. Proto je možné očekávat větší tendenci k ukončení činnosti stavebních spořitelen.

Co změna přinese?

Hlavní pozitivní změnou pro státní rozpočet bude snížení výdajů státního rozpočtu. Objem státní podpory stavebního spoření se v posledních letech pohyboval kolem čtyř miliard korun, v roce 2022 to bylo 4,328 mld. Kč. V roce 2024 bude objem státní podpory podobný, protože bude vyplacena státní podpora za rok 2023 podle stávajících podmínek. V roce 2025 však dojde ke snížení objemu státní podpory přibližně na polovinu (tj. úspora kolem dvou miliard) a v průběhu dalších let bude objem státní podpory postupně klesat až do úplného vymizení.

O co přijdeme?

Zrušení státní podpory pro nové smlouvy fakticky znamená zánik stavebního spoření jako takového. Tím skončí především šance na levné úvěry ze stavebního spoření. Připomeňme, že úvěry ze stavebního spoření (nikoli překlenovací úvěry) jsou hlavním důvodem existence stavebního spoření. Úvěrů ze stavebního spoření je prozatím málo, ale jejich obliba roste. Za poslední rok vzrostl zájem o úvěry ze stavebního spoření přibližně šestinásobně. A důvodem jsou právě nízké úrokové sazby. V lednu byla průměrná sazba úvěrů ze stavebního spoření 3,7 % (údaje ČNB). Dodejme že tato sazba je neměnná, dlužníkům nehrozí náhlé navýšení splátky po skončení fixace jako u běžných hypoték.

Zatímco levné úvěry ze stavebního spoření se teprve rozbíhají, již delší dobu stavební spořitelny poskytují úvěry na bydlení bez zajištění zástavním právem k nemovitosti se splatností až 20 – 25 let. K takovým úvěrům dnes na českém trhu prakticky neexistuje alternativa. Dlouhá doba splatnosti je výsadou hypoték a úvěrů stavebních spořitelen. Běžné spotřební úvěry mívají krátkou dobu splatnosti, která není pro větší objemy úvěrů dostatečná. Přitom na bydlení jsou často potřeba úvěry v objemu 500 000 Kč až 2 mil. Kč. Typicky se jedná o rekonstrukce, modernizace, zateplení, samostatnou kapitolou je financování družstevního bydlení, kdy zajištění nemovitostí není možné. A pro takto vysoké objemy je potřeba rozložit splácení na delší dobu.

Poslední o co přijdeme je možnost dlouhodobého spoření. Možností ke spoření je nepochybně více a ve srovnání s důležitostí levných a dostupných úvěrů bude ztráta stavebního spoření jako spořicího produktu bolet asi nejméně. Nelze však podceňovat skutečnost, že existence státní podpory motivuje ke spoření řadu domácností, které by jinak spořit nezačaly.

Autor: Petr Kielar