Stavební spoření v Ozdravném balíčku

Vláda dnes představila Ozdravný balíček obsahující 58 opatření, která mají mít pozitivní dopad na saldo státního rozpočtu. Součástí balíčku je snížení státní podpory stavebního spoření, zrušení exkluzivity stavebních spořitelen a prozatím nesrozumitelný záměr změny účelovosti úvěrů ze stavebního spoření.

Co je v balíčku?

Ministerstvo financí na svých stránkách zveřejnilo podrobnější vysvětlení jednotlivých opatření. Jeden odstavec je věnován stavebnímu spoření:

Výše státní podpory

Dnes je státní podpora stavebního spoření ve výši 10 % z ročně uspořené částky, nejvýše však ze základu 20 000 Kč ročně. Za rok tak můžeme získat nejvýše 2000 Kč. Z návrhu je zřejmé, že se maximální výše státní podpory sníží na polovinu. Nevíme však, zda bude zachována desetiprocentní sazba, nebo zda se i ta bude měnit.

Vláda jde cestou, kterou prošlapala novela 348/2010 Sb. a počítá se snížením státní podpory i pro stávající smlouvy. Ústavní soud shledal v roce 2011 takovou změnu jako ústavně konformní a z pohledu práva zde tedy nebude problém.

Vrací se produktové pojetí?

Novou informaci přináší věta „Nově budou moci poskytovat produkt stavebního spoření také přímo banky…“. Podobná změna byla projednávaná již v letech 2012-2013 (zákon tehdy prošel prvním i druhým čtením, před třetím čtením byla rozpuštěna Poslanecká sněmovna).

Stavební spořitelny jsou dnes specializované banky, které zjednodušeně řečeno smějí nabízet jediný produkt – stavební spoření. A naopak nesmí provozovat jiné obchody, které jsou v jiných bankách běžné. Toto oddělení činností existuje proto, že stavební spořitelny mají (díky státní podpoře) levná depozita a je v zájmu státu, aby tyto levné zdroje byly používány na levné úvěry na bydlení. Samostatné stavební spořitelny jsou lépe kontrolovatelné a stát může snadněji dohlížet na to, aby levná depozita nesloužila ke zvyšování zisku stavebních spořitelen. Je pravda, že této pravomoci náš stát příliš nevyužívá, ale rozšíření možnosti nabízet stavební spořitelny na všechny banky ještě více sníží dnešní nízkou efektivitu stavebního spoření.

Je také potřeba počítat s tím, že stavební spoření začnou nabízet nové subjekty (banky) a tím přispějí ke zvýšení počtu klientů, kteří budou nárokovat státní podporu.

Změna účelovosti úvěrů?

Tajemně zní poslední část věty „…úvěry ze stavebního spoření se budou poskytovat zejména na realizaci energeticky úsporných opatření pro domácnosti.“ Dnes je v § 6 zákona o stavebním spoření definováno, na jaké účely mohou spořitelny poskytovat jak úvěry ze stavebního spořen tak i překlenovací úvěry. Pokud se realizací energeticky úsporných opatření pro domácnosti míní zateplování, solární panely, tepelná čerpadla a podobně, pak tyto účely nepochybně patří mezi bytové potřeby, na které mohou stavební spořitelny poskytovat své úvěry. Zveřejněná informace je však příliš stručná na to, abychom mohli spekulovat o tom, jakým způsobem budou úvěry ze stavebního spoření na tyto specifické účely preferovány.

Za pozornost stojí i to, že na tyto energetické projekty mají být využívány pouze úvěry ze stavebního spoření, nikoli překlenovací úvěry. Na druhé straně však nelze vyloučit ani nepřesnou formulaci záměru.

Co nás čeká?

Zveřejněná oficiální informace je bohužel velmi stručná a nahrává spíše odpůrcům Ozdravného balíčku. Odůvodnění působí dojmem, jako by stavební spoření bylo v roce 1993 založeno proto, abychom si spořením nastřádali na bydlení (…byl to způsob, jak si mohli lidé spořit na bydlení). Tak to ovšem není Viz důvodová zpráva k zákonu o stavebním spoření z roku 1993. . Ve skutečnosti je stavební spoření primárně úvěrový nástroj a spoření se státní podporou je jen prostředek, nikoli cíl. Nekonzistentně působí také skutečnost, že v rámci Ozdravného balíčku který má snížit nároky na státní rozpočet, se uvažuje o rozšíření subjektů, které budou stavební spoření nabízet na univerzální banky. Zvýšení nabídky stavebního spoření jen těžko povede ke snížení objemu státní podpory.

Je pravda, že stavební spořitelny poskytují velmi málo úvěrů ze stavebního spoření a potřeba státem dotovaných vkladů je dnes velmi nízká. Většinu úvěrů tvoří překlenovací úvěry s tržními úrokovými sazbami. Úvěry ze stavebního spoření jsou ve výši necelé čtvrtiny objemu vkladů spořících klientů. Levných, státem dotovaných depozit je tedy objektivně přebytek. Snížení státní podpory povede ke snížení vkladů na účtech stavebního spoření a tím se zvýší efektivita celého systému.

Na druhou stranu jsou dnes úrokové sazby hypoték na šesti procentech a úvěry ze stavebního spoření s průměrnou sazbou kolem 3,7 % se stávají velmi atraktivní a zájem o ně raketově roste. Relativně vysoké úrokové sazby také způsobují rychlý odliv vkladů ze stavebních spořitelen. V roce 2022 klesl objem depozit meziročně o 8,6 % což je nejrychlejší úbytek vkladů v historii. A v letošním roce tento trend pokračuje. To vše směřuje ke snižování přebytku depozit i bez snížení státní podpory. Posílení tohoto trendu krácením státní podpory může mít nepříjemné důsledky. Stavební spoření má naštěstí mechanismy, jak se s turbulentními časy vypořádat. České stavební spořitelny je dosud nevyužily a budou mít několik let času na to aby je oprášily a připravily.

Jestli to všechno má nějakou důležitost však záleží na tom, zda skutečně budou moci stavební spoření nabízet i jiné banky. Pokud ano, budeme zřejmě svědky rychlé integrace existujících stavebních spořitelen do mateřských bank. Pak již bude velmi snadné zrušit státní podporu úplně. Protože zrušení jednoho finančního produktu je mnohem jednodušší, než zrušení pěti stavebních spořitelen.

Autor: Petr Kielar