Co se děje na účtech stavebního spoření?

Nejcennější částí portfolia každé stavební spořitelny jsou vklady střadatelů. Díky státní podpoře mohou být úročeny nižší, než tržní úrokovou sazbou, a proto jsou vhodným zdrojem pro poskytování levných úvěrů. Od roku 2022 však sledujeme strmý pokles této bilanční položky. Střadatelé ukončují své smlouvy o stavebním spoření a převádějí své prostředky jinam. V loňském roce se tento negativní trend začal zpomalovat a vše nasvědčuje tomu, že během příštích let se situace stabilizuje.

Spořitelny se vrací o dvacet let zpátky

Objem vkladů na účtech stavebního spoření je dnes na stejné úrovni, jako v roce 2005. Co se přihodilo?

Vklady dosáhly svého maxima v období 2010 až 2015. Je to paradoxní důsledek prvního snížení státní podpory, které platilo od roku 2004. Tehdy se snižovala státní podpora z 4500 Kč na 3000 Kč ročně, ale jen pro smlouvy uzavřené od ledna 2004. Smlouvy uzavřené do konce roku 2003 měly stále nárok na původní (vyšší) státní podporu. Díky tomu byl v roce 2003 uzavřen rekordní počet nových smluv o stavebním spoření V roce 2003 bylo sjednáno více než 2 miliony nových smluv o stavebním spoření. Viz statistiky Ministerstva financí. . Toto velké množství střadatelů pak v následujících letech vytvořilo rekordní objem vkladů.

S postupem času začali tito klienti odcházet. Ukončování smluv bylo postupně podpořeno dalším snižováním státní podpory, které již proběhlo retroaktivním způsobem, takže se dotklo všech smluv, včetně těch dříve uzavřených. Dalším podnětem byl pokles úrokových sazeb na trhu. Smlouvy sjednané v minulosti měly sjednané vysoké úrokové sazby a stavební spořitelny se aktivně těchto smluv zbavovaly, a to i za cenu poklesu vkladů. Situace se postupně stabilizovala a v období let 2016 – 2021 se objem vkladů pohyboval kolem 350 miliard korun. Mírně rostoucí trend se zlomil na začátku roku 2022.

Odliv depozit souvisí s vysokými úrokovými sazbami

Růst úrokových sazeb na trhu způsobil, že se jiné formy spoření (například spořicí účty) staly výhodnější, než pokračování ve stavebním spoření. Pro nové smlouvy začaly stavební spořitelny navyšovat úrokové sazby a přidávat další bonusy, takže nové smlouvy mohly konkurovat spořicím účtům. V jiné situaci ale byli střadatelé, kteří uzavřeli smlouvu před šesti nebo více lety. Jejich úrokové sazby byly zpravidla podstatně nižší, a navíc mohli svou smlouvu kdykoli ukončit. To se skutečně začalo dít a projevilo se to rychlým propadem vkladů. V grafu vidíme detailní pohled na situaci od roku 2021. Svislá osa má roztažené měřítko, aby byly dobře vidět detaily. Dobře jsou zde patrné pravidelné výchylky směrem vzhůru, které nastávají dvakrát do roka. V dubnu, kdy střadatelé dostávají státní podporu, a v prosinci, kdy jsou na účty připisovány úroky.

Nejrychlejší odliv vkladů v historii

Sezónní chování vkladů ztěžuje porovnávání hodnot v jednotlivých obdobích. Můžeme si však vypomoci grafem meziročních změn. Z něj vidíme přechod z mírného růstu vkladů k rychlému propadu v jednu 2022. V roce 2022 došlo ke zhoršování situace a nejrychlejší odliv peněz nastal v lednu 2023. V tomto měsíci poklesly vklady klientů meziročně o 9,3 %, což je nejrychlejší odliv peněz ze stavebních spořitelen v jejich dosavadní historii. Od loňského roku se situace postupně zlepšuje. Zčásti se vyčerpalo jádro střadatelů, kteří rychle reagují na změny na trhu, zčásti se stavební spořitelny učí své klienty zadržovat formou různých příspěvků a bonusů.

Odcházejí střadatelé po šesti letech spoření

Skutečnost, že odcházejí především střadatelé, kteří završili šest let spoření, je patrná z dalších údajů ČNB, které zvlášť ukazují vklady ve vázací době. Klienti, kteří ukončí smlouvu dříve než po šesti letech, ztratí nárok na výplatu státní podpory. To je motivuje ke spoření i v situaci, kdy jsou na trhu jiné zajímavé formy spoření. Po šest letech je však možno smlouvu vypovědět bez újmy na státní podpoře. Tomu odpovídá také pokles vkladů po vázací době, zatímco vklady ve vázací době se drží na ustálené hodnotě kolem 200 mld. Kč. V době rostoucích úrokových sazeb se sice stává zajímavou nabídka úvěru ze stavebního spoření, ta ale není stavebními spořitelnami nijak akcentována a většina smluv končí výpovědí klienta.

Snížení státní podpory se projeví až dlouhodobě

Snížení státní podpory od letošního roku negativně ovlivní zájem o nové smlouvy o stavebním spoření. Stavební spoření je u nás stále považováno za spořicí produkt a zhodnocení vkladů je tím pro zájemce klíčové. Stavební spořitelny se snaží tento negativní jev kompenzovat bonusy pro klienty. Pozitivně bude působit snižování úrokových sazeb na spořicích účtech, které dá vyniknout pevným sazbám stavebního spoření.

Dlouhodobě však dojde k poklesu objemu vkladů na hodnoty pod 300 mld. Kč. Z pohledu stavebních spořitelen je to sice nepříjemné, ale nikoli fatální. Objem poskytnutých úvěr je sice vyšší než objem vkladů, ale stále převažují úvěry překlenovací. Úvěrů ze stavebního spoření je jen 120 mld. Kč. Z toho velkou část tvoří úvěry, které vznikly v rámci překlenovacích úvěrů se zvýšenými úrokovými sazbami. I když se formálně jedná o úvěry ze stavebního spoření, mají stavební spořitelny možnost navyšovat u nich faktickou úrokovou sazbu. Skutečných úvěrů ze stavebního spoření, u kterých je sjednána pevná úroková sazba, je podstatně méně. Tím je stabilita stavebních spořitelen v dalších letech bezpečně zajištěna.

Autor: Petr Kielar