Finanční kalkulátory – metodika

Finanční kalkulátory umožňují provádět výpočty operací na spořicích nebo úvěrových účtech.

• Čísla je možno vkládat s desetinnou čárkou nebo desetinnou tečkou. Pro větší přehlednost je možno jednotlivé řády oddělovat mezerou. Hodota 6 378,135 je tedy totéž, co 6378.135.
• Vždy se vkládají kladné hodnoty, a to i u poplatků nebo výše úvěru. Kalkulátor rozpozná, jak je třeba dané číslo interpretovat. Například u úvěrového kalkulátoru se vložení výše úvěru 100 000 Kč rozumí tak, že na úvěrovém účtu bude na počátku hodnota -100 000 Kč.
• Úroková sazba se vkládá vždy roční (per annum neboli p. a.) bez ohledu na to, je-li připočítávání úroků roční, pololetní, čtvrtletní nebo měsíční.
• U některých zjednodušených kalkulátorů není možno zvolit frekvenci připisování úroků k jistině. V takovém případě jde o připisování měsíční. Výjimkou je kalkulátor stavebního spoření, u kterého jsou úroky připočítávány k zůstatku ročně (což je v souladu s praxí stavebních spořitelen).
• U všech kalkulátorů se předpokládá, že vklady jsou prováděny na konci měsíce. U kalkulátoru stavebního spoření je státní podpora z ročně uspořené částky připisována na konci dubna roku následujícího.
• Kalkulátory umí počítat i s počtem plateb, který není celé číslo. Například pokud je výše plateb 1000 Kč a počet plateb 12,5 pak to znamená 12 plateb po 1000 Kč a poslední (třináctá) platba bude ve výši 0,5×1000 = 500 (viz příklad). Na rozdíl od jednoduchých vzorců pro složené úročení jsou tyto údaje přesné.
• Čistá úroková sazba je počítána dle metodiky popsané v Encyklopedii.
• Roční procentní sazba nákladů (RPSN) je počítána dle platného zákona, metodika je popsána také v Encyklopedii.