Jak poznat, který úvěr je výhodnější?

Je několik způsobů, jak porovnat dva úvěry. Můžeme porovnat celkové náklady, nebo můžeme pro srovnání použít roční procentní sazbu nákladů (RPSN). Ukážeme si, že oba zmíněné způsoby mají své výhody a nevýhody.

Celkové náklady – jednoduché a srozumitelné

Nejjednodušším kritériem pro porovnání toho, který úvěr je výhodnější, je prosté porovnání celkových nákladů. Prostě sečteme veškeré částky, které musíme v souvislosti s úvěrem zaplatit. Zpravidla jsou to splátky úvěru, někdy je třeba přičíst ještě poplatky.

Srovnání úvěrů pomocí celkových nákladů je jednoduché a také srozumitelné. Každý rozumí tomu, co vlastně srovnává. Tato jednoduchá metoda selhává v případech,

• kdy se liší objemy (výše) srovnávaných úvěrů, nebo
• kdy se liší způsoby splácení.

Pokud mají dva úvěry rozdílný objem, můžeme si pomoci koeficientem navýšení. To je podíl celkových nákladů a výše úvěru. Tím zjistíme poměr mezi celkovými náklady a výší úvěru. Díky tomu, že jsou náklady vztažené k výši úvěru, není problém porovnávat úvěry, které se svým objemem liší. Ani koeficient navýšení však není vhodný pro porovnání úvěrů, které se liší způsobem splácení.

Úvěry s odlišným způsobem splácení

Co vlastně znamená pojem způsob splácení? Ukažme si pro začátek jednoduchý příklad. Vezmeme si úvěr ve výši 12 000 Kč, který je splacen dvanácti splátkami po 1000 Kč. Navíc je klient povinen zaplatit poplatek ve výši 500 Kč. Úvěr má dvě varianty, které se liší tím, kdy je potřeba zaplatit poplatek. Ve variantě A je poplatek nutno zaplatit na začátku (s výplatou úvěru), ve variantě B je poplatek placen na konci úvěru (tedy s poslední splátkou).

Je zřejmé, že celkové náklady obou úvěrů jsou stejné, v obou případech za úvěr zaplatíme stejnou částku, tedy 12 500 Kč. Stejně tak je ale zřejmé, že výhodnější je varianta B, protože poplatek ve výši 500 Kč je splatný až na samotném konci úvěru. Právě tuto skutečnost „odhalí“ RPSN.

Skutečně, když vypočítáme hodnoty RPSN obou variant, zjistíme, že RPSN varianty A je 8,23 %, zatímco RPSN varianty B je 7,61 %. Varianta B má nižší hodnotu RPSN, je tedy výhodnější.

Tento výsledek bychom intuitivně očekávali, protože víme, že je výhodnější platit raději později než dříve. Ve variantě B můžeme těch 500 Kč poplatku na rok uložit a vydělat tak (při dnešních úrokových sazbách) řekněme 5 Kč (1 % po zdanění). Je to sice malý rozdíl, ale pokud si můžeme vybrat a v ostatních ohledech jsou oba úvěry shodné, pak B je jednoznačný vítěz.

Ani na RPSN se nelze zcela spolehnout

Je tedy RPSN spolehlivý ukazatel, podle kterého můžeme porovnávat úvěry? Bohužel není. Podívejme se ještě jednou na předchozí příklad. Varianta B je výhodnější, protože poplatek ve výši 500 Kč je možno zaplatit až na konci roku. Těchto 500 Kč tedy můžeme uložit a vydělat tak na úrocích 5 Kč. Co by se stalo, kdyby byl poplatek ve variantě B o pětikorunu vyšší? Pak bychom o tento výdělek navíc opět přišli. Označme takovou variantu jako C. Z pohledu klienta je varianta C stejně nákladná jako varianta A. Ve variantě C sice poplatek platíme na konci splácení, ale poplatek je vyšší o náš potenciální výdělek. Jaká je pak hodnota RPSN?

RPSN varianty C je sice vyšší než RPSN varianty B, ale je nižší než RPSN varianty A. Podle ukazatele RPSN je varianta C výhodnější než varianta A ačkoli jsme si před chvílí ukázali, že obě varianty vycházejí pro klienta nastejno. Jak je to možné?

Problém vzniká tím, že jsme zvýšení poplatku (5 Kč) odvodili od aktuální situace na trhu – vyšli jsme ze zhodnocení 1 %. Pokud bychom zvažovali jiný výnos, dostali bychom jinou hodnotu poplatku a s tím i jinou hodnotu RPSN. A tady je problém: hodnota RPSN sice zohledňuje časovou hodnotu peněz, ale zohledňuje ji stejnou úrokovou mírou, jako je výsledná hodnota RPSN. Realita však bývá pestřejší. Každý věřitel má jiné možnosti, jak volné peníze investovat, a tedy i výhodnost či nevýhodnost úvěru je pro každého trochu jiná.

Jak tedy hodnotit výhodnost úvěru?

Existuje vůbec způsob, jak objektivně porovnat dva nebo více nabídek úvěrů? Odpověď zní: ano, existuje, ale je pracný. Jediným objektivním kriteriem je spočítat majetek dlužníka v určitý definovaný okamžik po splacení úvěru a tyto hodnoty pak porovnávat. To znamená zahrnout do výpočtu nejen splácení úvěru, ale také zhodnocení prostředků, které dlužník pro splacení úvěru nepoužije.

Takový výpočet je složitější, a také jsou pro jeho provedení potřeba další parametry, jako je například úroková míra zhodnocení prostředků, které jsou (dočasně) volné. A tyto parametry mohou záviset na osobě dlužníka.

Podívejme se ještě jednou na varianty A a B. Vidíme, že varianta B je výhodnější, pokud je poplatek ve výši 500 Kč po dobu jednoho roku nějak investován. Máme-li však klienta, který není zvyklý se svými penězi pracovat a který by volných 500 Kč nikam neinvestoval, pak pro takového klienta vycházejí obě varianty nastejno.

Řiďme se rozumem

Jak tedy postupovat při výběru úvěru? Zachovejme chladnou hlavu a řiďme se zdravým rozumem. Optimální a přesné porovnání je pracné a zvládne ho pouze ten, kdo je zběhlý ve finanční matematice.

Dobrá zpráva však je, že i prosté porovnání celkových nákladů nám dá velmi dobré vodítko pro výběr úvěru. Zpravidla totiž porovnáváme úvěry ve stejné výši a se stejným, nebo alespoň velmi podobným způsobem splácení. Pro takové případy dává tato nejjednodušší metoda dobré výsledky. Pokud při porovnávání přihlédneme i k hodnotě RPSN, neuděláme chybu. Nenechme se však omámit exoticky znějícími zkratkami a držme se především toho, čemu rozumíme.

Autor: Petr Kielar