Jaké změny přinášejí nové všeobecné obchodní podmínky Buřinky?

Buřinka, tedy Stavební spořitelna České spořitelny v lednu změnila své všeobecné obchodní podmínky (VOP). Kromě drobných změn které jsou spíše technického rázu je skutečně zásadní změnou pouze ustanovení, které stavební spořitelně za určitých podmínek umožní zvýšit úrokovou sazbu úvěru ze stavebního spoření. Zajímavé je i to, že nové VOP chce Buřinka uplatnit nejen na nové smlouvy uzavřené od ledna, ale také na smlouvy uzavřené dříve, které se řídí VOP z roku 2014. Podívejme se proto podrobně na hlavní změny, které nové všeobecné obchodní podmínky přináší.

Všeobecné obchodní podmínky stavebních spořitelen

Podle zákona jsou všeobecné obchodní podmínky součástí smlouvy o stavebním spoření. Zákon také stanoví povinná ujednání, která musí VOP obsahovat. Z těch nejdůležitějších jmenujme alespoň „podmínky a předpoklady pro získání úvěru ze stavebního spoření“.

Text všeobecných obchodních podmínek musí být schválen Ministerstvem financí které by (alespoň podle teorie) mělo mít zájem na efektivním fungování stavebního spoření. Ministerstvo má tedy velmi silný nástroj pro to, aby stavební spoření fungovalo tak, jak si stát přeje.

Pro koho platí nové VOP

Podle Buřinky platí (nebo budou platit) nové všeobecné obchodní podmínky

• Pro klienty, kteří si sjednali smlouvu o stavebním spoření 1. ledna 2014 nebo později
• a také pro ty, kdo se v období od 1. ledna 2014 s Buřinkou dohodli na změně smlouvy o stavebním spoření (například zvýšili cílovou částku).

Oba body si zaslouží vysvětlení. Začněme tím druhým, který je jednodušší. Když se klient s Buřinkou dohodne na změně smlouvy (což je například změna cílové částky), Buřinka s provedením změny souhlasí pouze pod podmínkou, že smlouva přejde na aktuální znění VOP. A donedávna poslední VOP jsou platné od 1. ledna 2014. Změna smlouvy o stavebním spoření provedená po 1. lednu 2014 tedy znamená, že se smlouva nadále řídí VOP z roku 2014. A to i přesto, že smlouva samotná byla sjednána dříve, s jiným zněním VOP.

Jednostranná změna všeobecných obchodních podmínek

Tím se dostáváme k prvnímu bodu. Jak letošní VOP, tak i VOP z roku 2014 dávají Buřince možnost jednostranné změny všeobecných obchodních podmínek. Co to znamená? Když má klient smlouvu která se řídí VOP z roku 2014, Buřinka mu může navrhnout změnu VOP. V takovém případě má klient pouze dvě možnosti. Podle článku 5.1:

• klient může změnu odmítnout a smlouvu o stavebním spoření vypovědět,
• nebo změnu přijmout.

Možnost ponechat smlouvu za původních podmínek nelze. Když klient změnu VOP odmítne a smlouvu neukončí výpovědí, bude se smlouva nadále řídit novými (změněnými) VOP. Postup je takový, že Buřinka oznámí klientovi změnu VOP s dvouměsíčním předstihem. Klient který se změnou nesouhlasí musí smlouvu ukončit výpovědí. Když klient smlouvu neukončí, dojde ke změně VOP ve stanoveném termínu.

Státní podpora, bonusy, nárok na úvěr

Samozřejmě se nabízí otázka co se stane v případě že klient nesouhlasí se změnou VOP a smlouvu ukončí dříve než po šesti letech spoření. V takovém případě se bohužel musí smířit se ztrátou státní podpory. Zákon je v tomto ohledu jednoznačný.

Podobně je to s bonusy a prémiemi. Buřinka v minulosti nabízela (a dosud nabízí) různé bonusy které jsou podmíněny určitou dobou spoření. Pokud tuto dobu klient nedodrží, nemá na daný bonus nárok.

Smůlu má i klient který uzavřel smlouvu proto, aby využil úvěr ze stavebního spoření. Úvěry ze stavebního spoření mají dnes velmi výhodné úrokové sazby, ale pro jejich získání je třeba nejprve určitou dobu spořit. Tato tzv. čekací doba na úvěr je u každé stavební spořitelny jiná, ze zákona je však nejméně dva roky. Když klient z nějakého důvodu s novými VOP nesouhlasí, musí smlouvu ukončit a sjednat si smlouvu novou, u jiné stavební spořitelny, ale jeho čekací doba na úvěr poběží znovu od nuly. Nebo může využít jiný typ úvěru, ovšem s vyšší úrokovou sazbou.

Je zřejmé, že klient stavební spořitelny je v případě změny VOP ve velmi nevýhodné pozici. Když změní obchodní podmínky telefonní operátor nebo dodavatel plynu, má klient možnost během jednoho nebo dvou měsíců nalézt jiného poskytovatele. To v případě stavebního spoření není možné. Doba spoření bude výpovědí ukončena a u nové stavební spořitelny začne běžet opět od začátku.

Spořitelna může zdražit úvěr ze stavebního spoření

Podstatná změna se objevila v ujednání o změně úrokových sazeb. I zde je třeba vysvětlit kontext. Stavební spořitelna má ze zákona právo jednostranně změnit úrokovou sazbu z vkladů, pokud

• smlouva o stavebním spoření obsahuje ujednání o možnosti změnit úrokovou sazbu,
• smlouva běží alespoň šest let, a 
• klientovi byl nabídnut úvěr ze stavebního spoření a on jej nepřijal (tj. uběhla čekací doba na úvěr).

Přitom poslední bod (nepřijetí úvěru) je třeba chápat tak, že klient nemá o úvěr zájem v daný okamžik. Poté co je klientovi nabídnut úvěr ze stavebního spoření může pokračovat ve spoření a svůj nárok na úvěr uplatnit až po nějaké době.

V posledních letech stavební spořitelny možnosti změny úročení vkladů běžně využívaly. Úrokové sazby donedávna klesaly, takže spořitelny po splnění výše uvedených podmínek svým klientům snižovaly úročení vkladů.

Přitom se narazilo na jeden problém: ve smlouvě o stavebním spoření je sjednána jak sazba úročení vkladů, ale také sazba úvěru ze stavebního spoření. A rozdíl mezi těmito dvěma sazbami nesmí překročit tři procentní body Viz § 5 odst. 6 zákona o stavebním spoření. . Stávalo se však, že vklady byly úročeny 2 % a úvěr 5 %. Co teď? Kdyby stavební spořitelna snížila úročení vkladů na 1 %, zvýšil by se rozdíl mezi úrokovými sazba nad povolenou mez. Zákon tuto situaci výslovně neřeší. Neuvádí, zda se rozdíl úrokových sazeb týká sazeb sjednaných ve smlouvě, nebo i těch, které vzniknou případnou změnou úročení vkladů.

Stavební spořitelny obvykle postupovaly tak, že v podobných případech snižovaly společně s úročením vkladů také úrokovou sazbu úvěru ze stavebního spoření tak, aby rozdíl nepřekročil povolené tři procentní body. Zákon sice stavební spořitelně neumožňuje měnit úrokovou sazbu úvěru ze stavebního spoření, ale protože se jednalo o snížení úrokové sazby úvěru (tedy ve prospěch klienta), byly stížnosti na takový postup pouze výjimečné.

Nové VOP však problém posunují jinam. Článek 7.10 obsahuje následující novou větu:

Věta není zcela jednoznačná, ale Buřinka mi poskytla výklad podle kterého bude postupovat. Buřinka hodlá při změně úrokové sazby z vkladů měnit i úrokovou sazbu úvěru a to oběma směry – dolů i nahoru.

Kam tato úprava směřuje, napovídá Sdělení buřinky účinné rovněž od 1. ledna letošního roku. Úroková sazba z vkladů po uplynutí 6 let a splnění dalších podmínek bude nově 3,5 %. Kterých smluv se toto ustanovení dotkne? Těch, které byly uzavřeny před šesti lety. Ty mají vklady úročené 1,0 % a garantují nárok na úvěr se sazbou 3,99 %. Po 6 letech se vklady u těchto smluv budou úročit 3,5 % a úvěr se může zdražit na 6,5 %. Potěšeni tedy budou spořící klienti, ale doplatí na to zájemci o úvěr ze stavebního spoření.

Ruší se převod nároku na úvěr

Změny doznal odstavec 6.5 který dříve umožňoval převést nárok na úvěr ze stavebního spoření na jinou osobu. Nově to možné nebude.

Nejedná se o změnu, která by se dotkla většího počtu klientů, přesto si zaslouží komentář. Během posledního roku se úrokové sazby v ekonomice dostaly na normální úrovně. Hypotéky se dnes poskytují se sazbami kolem 6 %, úvěry ze stavebního spoření jsou podstatně levnější, v průměru jsou pod 4 %. Úvěr ze stavebního spoření však může získat jen ten, kdo si sjedná smlouvu o stavebním spoření a dostatečně dlouho (nejméně dva roky) spoří.

Úvěr ze stavebního spoření se tak stává extrémně levným a dalo by se očekávat, že se stane předmětem obchodování. Ten kdo si prozíravě sjednal v minulosti smlouvu o stavebním spoření s nízkou úrokovou sazbou by mohl za úplatu nabízet postoupení svého levného úvěru. Lidé jsou podnikaví a nejedná se o malé částky (na 1 mil. Kč cílové částky může stavebko ušetřit až 200 tis. Kč).

Takové obchodování s úvěry ze stavebního spoření by mělo řadu negativních důsledků, včetně potenciálního ohrožení stability stavební spořitelny. Proto je správné a chvályhodné, že Buřinka tuto možnost zavřela. Ostatně pro vzájemnou výpomoc v rámci rodiny dává zákon možnost financovat úvěrem ze stavebního spoření bytové potřeby blízkých osob.

Přehlednější ustanovení o přespoření

Přespoření cílové částky je situace, kdy částka naspořená na účtu stavebního spoření převýší částku cílovou. V zásadě jde o nežádoucí stav, kterému se všichni chtějí vyhnout. Mimo jiné i proto, že jak zákon tak i smlouvy stavebních spořitelen vycházejí z předpokladu, že cílová částka je vyšší než naspořená částka. Například výše úvěru ze stavebního spoření je omezena cílovou částkou sníženou o naspořenou částku.

Buřinka v článku 7.9 upravuje postupy v případě přespoření tak, že pokud klient pošle na účet stavebního spoření peníze a po připsání částky na účet by došlo k přespoření, může

• peníze odmítnout a platbu vrátit, nebo
• jednostranně navýšit cílovou částku nebo
• nechat smlouvu zaniknout.

Kromě toho platí, že vklady převyšující cílovou částku nejsou úročeny (článek 7.10).

Bod o zániku smlouvy vychází z ustáleného právního názoru, že přespořením smlouva o stavebním spoření zaniká. Hlavním účelem smlouvy o stavebního spoření je získání úvěru ze stavebního spoření. Úvěr může stavební spořitelna poskytnout ve výši cílové částky snížené o naspořenou částku. Když dojde k přespoření, nárok na úvěr je nulový a smlouva o stavebním spoření pozbývá smyslu. Zaniká podobně jako smlouva o úvěru poté, co je úvěr splacen. Vše je hotovo a další trvání smlouvy pozbývá smyslu.

Oproti předchozí verzi je nové znění VOP právně čistší a přehlednější. Jednotlivá ustanovení o přespoření jsou nově soustředěna do jednoho odstavce a především je výslovně zmíněna možnost zániku smlouvy (dříve si spořitelna vyhrazovala při přespoření právo smlouvu vypovědět). Důsledky pro klienta jsou však v zásadě stejné. Zda bude Buřinka na přespoření reagovat vrácením platby, zvýšením cílové částky nebo zánikem smlouvy, zůstává do velké míry na rozhodnutí stavební spořitelny. Pouze v určitých situacích je je chování spořitelny předvídatelné Například když klient pošle na účet částku do 250 000 Kč nebo když je jeho tarif stále v nabídce spořitelny, nemá stavební spořitelna právo platbu odmítnout. Také cílovou částku je Buřinka oprávněna zvyšovat jen do 1 mil. Kč. .

Přespořením cílové částky se tedy klient může dostat do situace kdy neví, jak bude s jeho smlouvou naloženo. Postup je na rozhodnutí stavební spořitelny. Na druhé straně je v silách klienta ohlídat si, aby se do takové pozice nedostal. A oproti předchozí verzi VOP je nejistota klienta přeci jen o něco nižší.

Další drobné změny

Další změny VOP by se daly označit jako „právní aktualizace“. Jedná se především o ujednání o způsobu komunikace mezi stavební spořitelnou a klientem, kdy si Buřinka otevírá více možností pro elektronickou komunikaci. Těchto změn je celá řada, ale nemají na smlouvu zásadní dopad nebo se týkají mimořádných situací. Příkladem může být odstavec 8.10 který popisuje jak bude Buřinka postupovat v případě, kdy má klientovi zaslat naspořenou částku, ale nemá písemnou instrukci, kam peníze poslat.

Nové VOP také reflektují změnu v přidělování úvěru ze stavebního spoření, kterou Buřinka zavedla v květnu loňského roku. Výše úvěru ze stavebního spoření má totiž u Buřinky dvě omezení:

1. Úvěr nesmí přesáhnout cílovou částku sníženou o naspořenou částku, a současně
2. úvěr nesmí převýšit dvojnásobek naspořené částky.

Uplatnění druhého limitu mohlo být podle dřívějších VOP problematické. Nové ujednání v článku 9.1 pozici Buřinky významně zlepší:

Shrnutí

Velmi pozitivně je třeba vnímat snahu Buřinky o vysvětlení změny VOP. Na webu Buřinky dokonce najdeme novou položku v hlavním menu(!) která nás navede na stránku vysvětlující změny, které v obchodních podmínkách nastaly.

Nové všeobecné obchodní podmínky obsahují celou řadu změn, většina z nich se však běžných klientů nedotkne. Podstatné je nové ujednání v článku 7.10 které Buřince umožňuje zvýšit úrokovou sazbu úvěru ze stavebního spoření. Podobné ujednání bychom očekávali spíše u klasické banky která minimalizuje své úrokové riziko. Stavební spořitelna je však banka speciální. Jejím hlavním účelem je poskytování levných úvěrů s pevnou úrokovou sazbou. Ostatně pro zajištění tohoto nelehkého úkolu jsou stavební spořitelny zvýhodněny státní podporou.

Druhou pozoruhodností je jednostranná ultimativní změna VOP. Klient který nesouhlasí s tím, že se obsah jeho smlouvy o stavebním spoření náhle změní, je nucen smlouvu ukončit. To pro něj může znamenat ztrátu státní podpory nebo ztrátu nároku na výhodný úvěr, případně obojí. Můžeme samozřejmě spekulovat o tom, kolik klientů bude mít s novým zněním VOP nějaký problém. Nové VOP jsou horší „pouze“ pro ty, kdo mají zájem o úvěr ze stavebního spoření a dokonce pouze pro některé z nich. Nutno však připomenout, že právě poskytování úvěrů ze stavebního spoření je hlavním důvodem existence stavebního spoření.

Nové VOP je možno vnímat jako další krůček od stavebního spoření ke komerčnímu bankovnictví. Nárok klientů na levný úvěr ze stavebního spoření je opět o něco méně jistý. Jde o obecný problém, který se netýká pouze Buřinky. Postupný odklon od klasického stavebního spoření vidíme u všech stavebních spořitelen. Smutné je, že tato eroze stavebního spoření probíhá pod dohledem Ministerstva financí. Toto ministerstvo totiž stavebním spořitelnám jejich všeobecné obchodní podmínky schvaluje. Stát tedy na jedné straně pláče nad nefunkčností stavebního spoření a uvažuje o zrušení státní podpory, ale na straně druhé nechává bez povšimnutí jednotlivé kroky které k této nefunkčnosti vedou.

Autor: Petr Kielar