Podle dubnových výsledků si stavební spoření vede i v krizi dobře

Za první čtyři měsíce letošního roku uzavřely stavební spořitelny 158 244 nových smluv o stavebním spoření (včetně zvýšení cílových částek), což je o 3,3 % méně než ve stejném období loňského roku. Objem nově poskytnutých úvěrů vzrostl o 36 % na 20,6 mld. Kč. Údaje stavebních spořitelen zveřejnila ČTK.

Databanka obchodních výsledků

S ohledem na současnou situaci vypadají výsledky na první pohled velmi dobře. Jaký je druhý pohled? Výsledky nových obchodů za jednotlivé měsíce ukazují, že nových smluv o stavebním spoření bylo za měsíc duben uzavřeno o 17 % méně než před rokem. Nových úvěrů bylo v dubnu naopak poskytnuto o 40 % více. Jak tomu rozumět?

Sjednání úvěrové smlouvy je dlouhodobá záležitost. Je možné, že v dubnu ještě dobíhala jednání o úvěrech, ke kterým se klienti rozhodli ještě v období před začátkem koronavirové krize. Naproti tomu sjednání smlouvy o stavebním spoření nepředchází tak dlouhé rozvažování a očekávaný pokles nových smluv tedy přišel téměř okamžitě.

Nutno však dodat, že i tak jsou výsledky příznivé. Objem poskytnutých úvěrů je (prozatím) nejen podstatně lepší, než v loňském (špatném) roce, ale jsou srovnatelné s velmi dobrým rokem 2018. Jaký bude další vývoj však zůstává velkou otázkou.

Počty nově sjednaných smluv o stavebním spoření jsou dnes sice méně příznivé, nicméně jsou zde dva dobré důvody pro optimismus. Za prvé obvykle platí, že v krizových dobách mají lidé silnější tendenci ke spoření. A za druhé: vše nasvědčuje tomu, že tržní úrokové sazby budou klesat. Tím se jen zvýrazní výhoda stavebního spoření, které již dnes nabízí výhodnější zhodnocení vkladů než jiné bankovní produkty. Propad zájmu o nové smlouvy o stavebním spoření tedy přijde, ale může také poměrně rychle odeznít.

Stavební spoření

Když se podíváme na výsledky jednotlivých spořitelen, vidíme, že tři (Raiffeisen, Buřinka a Wüstenrot) vykazují dvouciferný růst, zatímco dvě (Liška a Modrá pyramida) jsou v mínusu. Shodou okolností právě tyto dvě stavební spořitelny mají „dělenou úrokovou sazbu“, tj. základní úroková sazba je poloviční, pro získání druhé poloviny musí klient splnit určité podmínky.

Skutečných důvodů je však nepochybně více. Samotná atraktivita produktu je sice důležitá, ale nemusí být rozhodující. Například celková úroková sazba ČMSS je včetně úrokového bonusu 1,2 %, a přesto je meziroční pokles této největší stavební spořitelny hlubší než u MPSS, která úročí vklady celkem 1,0 %.

Úvěry stavebních spořitelen

Jak již bylo řečeno výše – nebýt strašáka koronavirové krize, dalo by se nad objemem poskytnutých úvěrů jásat. Meziroční růst o 36 % je velmi pěkné číslo, které vrací zájem o úvěry stavebních spořitelen na úroveň velmi úspěšného roku 2018. V plusu jsou navíc všechny stavební spořitelny.

Rekordní výkony podává letos Modrá pyramida, která dosud poskytla o 82 % více úvěrů než před rokem. Vysoký růst vidíme také u Buřinky (+48 %). Roste průměrná výše poskytnutého úvěru, která dosáhla rekordní hodnoty 1,27 mil. Kč. To ukazuje, že přibývá zejména zajištěných úvěrů (hypoték).

Autor: Petr Kielar