Průzkum MF: stále nechápeme RPSN

Hlavním problémem je složité definice RPSN. S jistou nepřesností je možno říci, že RPSN nám říká jaká by byla úroková sazba, kdyby do ní byly zahrnuty veškeré poplatky a další náklady související s úvěrem.
„Jednoznačně pozitivním zjištěním je masivní rozvoj užívání internetového bankovnictví v posledních pěti letech. Současná situace kolem šíření koronaviru jasně ukázala, že digitální řešení nejen v bankovnictví mohou být klíčová, a to jak z pohledu usnadnění a vyššího komfortu práce, tak při ochraně zdraví občanů,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Zároveň je podle ní varovná dlouhodobá neznalost ukazatele RPSN. „Je to jasným signálem, kam zacílit úsilí ve finančním vzdělávání,“ dodala.
Neznalost praktického využití ukazatele RPSN ukazuje podle průzkumu skutečnost, že při rozhodování o půjčce se lidé rozhodují primárně podle výše měsíční splátky (42 procent případů). Až poté následuje výše roční úrokové sazby (24 procent případů) a ukazatele RPSN (15 procent).
V případě finančních produktů průzkum dále ukázal, že spořicí účet nyní využívá 56 procent domácností, zatímco před pěti lety to byla třetina. Penzijní připojištění či důchodové spoření využívá zhruba polovina domácností, hypotéku má 15 procent domácností, 12 procent nezajištěný spotřebitelský úvěr a třetina používá kreditní kartu. Zároveň desetina respondentů využívá kolektivní investování, zatímco v roce 2015 to byla dvě procenta.
Část získaných údajů z průzkumu využije Mezinárodní síť finančního vzdělávání (International Network on Financial Education) při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pro mezinárodní srovnání úrovně finanční gramotnosti dospělých. MF zveřejňuje postupně dílčí výsledky průzkumu a na konci června představí souhrnné výsledky včetně mezinárodního srovnání.