Technická novela zákona o stavebním spoření

Poslanci v roce 2016 nezaháleli a zákon o stavebním spoření změnili v jediném roce celkem čtyřikrát. Poslední změna vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 461/2016 těsně před koncem roku (30. prosince 2016) a vstupuje v účinnost 1. února.

Aktuální znění zákona o stavebním spoření

Čím více novel, tím lepší zákon?

Otazníkem na konci nadpisu chci naznačit, že s tímto výrokem nejsem zcela srozuměn. Ovšem na obranu našich zákonodárců musím dodat, že z loňských novel jich byla celá polovina vynucena změnami jiných zákonů. Konkrétně se jednalo o zákon o spotřebitelském úvěru a zákon o elektronických transakcích.

Novely zaměřené přímo na zákon o stavebním spoření byly pouze dvě, přičemž ta první byla užitečná, protože usnadnila rodičům péči o finance svých ratolestí (byla odstraněna nutnost souhlasu opatrovnického soudu při ukončení smlouvy o stavebním spoření nezletilého). Jednalo se o novelu opoziční (vláda ji dokonce ani nedoporučila parlamentu ke schválení) a tím tedy nebyla v legislativní plánu. V plánu však zřejmě byla novela poslední, která právě vstupuje v účinnost.

Registrovaní partneři budou osoby blízké

Asi nejsrozumitelnější změnou, kterou poslední novela přináší, je zařazení registrovaných partnerů mezi osoby blízké. O co jde? Úvěry ze stavebního spoření jsou úvěry zvýhodněné (byť nepřímo) státní podporu a proto jsou poskytovány za určitých podmínek. Jednou z těchto podmínek je, aby byl úvěr použit na bytové potřeby účastníka stavebního spoření, nebo osoby jemu blízké. A zákon o stavebním spoření také definuje Definici osoby blízké najdeme i v Občanském zákoníku, nicméně zákon o stavebním spoření používá vlastní definici, které je od té obecné (a používané) odlišná. , kdo je považován za osobu blízkou. Podle dosavadního znění zákona o stavebním spoření se za osobu blízkou pro účely tohoto zákona považuje “příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel“. Registrovaný partner či partnerka v tomto výčtu uveden není, což nedává dobrý smysl a doplnění je nepochybně na místě. Toto je také jediná změna, která se dotkne přímo klientů.

Silnější pravomoc Ministerstva financí

Jako důvod pro předložení novely uvádí Ministerstvo financí efektivnější kontrolu dodržování podmínek pro poskytování státní podpory. To se v novele projeví řadou změn, kdy dochází k upřesňování termínů a podmínek pro předávání informací mezi ministerstvem a stavebními spořitelnami. Asi nejcitelnější je rozšíření § 15 o oprávnění ministerstva vyžadovat od stavebních spořitelen informace potřebné pro dozor nad dodržováním podmínek pro poskytování státní podpory a povinnost stavební spořitelny poskytnout ministerstvu potřebnou součinnost. Při neposkytnutí této součinnosti bude stavební spořitelně hrozit nově zavedená pořádková pokuta ve výši až 5 mil. Kč.

Odstranění chyb

Další změny jsou již spíše kosmetické, bez valného dopadu. Novela napravuje některé chyby zavlečené do zákona předchozími novelami a odstraní dnes již zcela nepatřičné relikty z dávné minulosti, jako je zmínka o osvobození úroků od srážkové daně. Toto ustanovení je neúčinné od roku 2011 a je dobře že již v textu nebude. Ze stejných důvodů se také zkracuje název zákona. Dosavadní plný název totiž zněl takto: „Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb.“ (škrtnutý text byl novelou odstraněn).

Pro běžného (neregistrovaného) klienta se tedy nic převratného nekoná. Stavební spořitelny nepotěší obmyslně formulovaná povinnost poskytovat ministerstvu „potřebnou součinnost„, navíc podpořenou hrozbou pětimilionové pokuty, nicméně nejde o nic, co by mohlo ohrozit jejich fungování.

Autor: Petr Kielar